Zkušenost s halucinogenní rostlinou ayahuasca v kontextu šamanského rituálu
Veronika Kavenská, Hana Šimonová
Anthropologia integra January 1, 2014 DOI: 10.5817/ai2014-1-51 via OpenAlex
Summary
AI-generated from the abstractPeople travel to the Amazon rainforest to take the natural hallucinogen ayahuasca in a shamanic ritual, a phenomenon called 'shamanic tourism' described by anthropologists since the 1970s and increasingly popular among Europeans and Americans. Interviews with 77 individuals who experienced ayahuasca in South American forests, mainly in Peru, revealed that primary motivations were curiosity and desire for adventure, treatment of psychological problems, need for self-knowledge, interest in psychedelic medicine and therapy, spiritual development, and finding life direction.
Study at a glance
| Characteristics | Qualitative study Peer reviewed |
|---|---|
| Sample size | 77 |
| Population | People who have experienced ayahuasca in a shamanic ritual in South American forests, mainly in Peru |
| Intervention | Ayahuasca |
| Keywords | Theology Physics Philosophy |
| Citations | 9 |
| Key finding | Main motivations for ayahuasca use in shamanic tourism were curiosity, adventure, treatment of psychological problems, self-knowledge, interest in psychedelic medicine, spiritual development, and finding life direction; benefits included self-knowledge, self-acceptance, and improvements in spiritual, psychological, somatic, and relational domains, while risks involved distrust of the shaman or organizer and exposure to risky situations. |
Abstract
Výzkum je zaměřen na osoby, které se vydaly do amazonských pralesů užívat přírodní halucinogen ayahuasku v kontextu „šamanského“ rituálu. Tento jev popisovaný antropology od 70. let. 20. stol. jako tzv. „šamanský turismus“ je stále aktuálnější především mezi obyvateli zemí Evropy a USA. Našim cílem bylo zmapovat, jakým způsobem ayahuaskový šamanský turismus probíhá – motivaci osob, které tento druh zkušenosti vyhledávají, přínosy, rizika a následnou integraci této neobvyklé zkušenosti. Sběr dat probíhal v ČR a v peruánské Amazonii na místech známých jako centra ayahuaskového šamanského turismu (města Tarapoto a Iquitos) formou polostrukturovaných rozhovorů, screeningových dotazníků a zúčastněného pozorování. Získali jsme výpovědi 77 osob, které mají zkušenost s ayahuaskou v kontextu rituálu v pralesech Jižní Ameriky, především pak v Peru. Z rozhovorů vyplývá, že hlavní motivací pro užití ayahuasky byla zvědavost a touha po dobrodružství, léčba psychických problémů, potřeba sebepoznání, zájem o psychedelickou medicínu a terapii, spirituální rozvoj a nalezení životního směru. Přínosy byly vnímány především ve vztahu k sobě ve smyslu sebepoznání a sebepřijetí a v rovině duchovní, psychické, somatické a vztahové. Často byl zmiňován životní nadhled, spokojenost a ujasnění si životního směřování. Jako rizika byla uváděna nedůvěra v šamana či organizátora, zkreslení jimi poskytnutých informací a vystavení rizikové situaci. Většina respondentů považuje samotnou zkušenost za bezpečnou a náročné prožitky během sezení s ayahuaskou byly následně hodnoceny kladně ve smyslu zkvalitnění života. Výzkum byl hrazen ze dvou výzkumných projektů UP: IGA (SPP:432101021) a FPVČ (SPP: 452100061).